kesäinen koivumetsä

Crohn ja Colitis rs – diehtu, doarjja ja ovdduid gohcin

Crohn ja Colitis rs lea riikkaviidosaš searvi sin ovdduid gohcimii, geainna dahje geaid lagas olbmuin lea vuolši čoalledávda IBD dahje eará čoalledávda. Searvvi guovddáš doaibmasuorggit leat ovdduid gohcin ja váikkuheapmi, dieđu juohkin ja vearadásášdoarjaga dahkan vejolažžan. Lahtut leat sullii 8000, eaktodáhtolaččat leat mielde doaimmas sullii 85. Searvvi doaimmat leat dábálaččat suomagillii.  

Searvi geahččala váikkuhit earret eará dasa, ahte olmmoš, geas lea čoalledávda, oččošii alladási ja oktagaslaš divššu orrunbáikkis beroškeahttá, ja doarvái olu ruđalaš doarjaga. Searvi maid rávve lahtuid sosiála- ja dearvvašvuođadorvui laktáseaddji áššiin.

Searvi lea buvttadan earálágan rávvagirjjiid čoalledávddaid birra. Lahtut sáhttet diŋgot rávvagirjjiid nuvttá. Lassedieđut (suomagillii) čujuhusas www.ibd.fi/viestinta/oppaat. Lassin searvi almmustahttá IBD-aviissa njeallje geardde jagis. Aviissas 1/2020 almmustahtte davvisámegielat artihkkala. Beasat lohkat dan dás >>

Okta searvvi lahttoovdduin lea Hivssetpássa (suom. Vessapassi). Dan dárkkuhussan lea dahkat hivssegii beassama álkibun daidda, geainna lea čoalledávdda dihte dárbu beassat lagamus hivssegii dalán. Loga lasi hivssetpássa birra suomagillii, ruoŧagillii ja eaŋgalsgillii čujuhusas www.vessapassi.fi.

Searvvi lahtut ožžot Hivssetpássa lassin maid IBD-aviissa njeallje geardde jagis, vuoládusa máŋgga veardásašdáhpáhusa oassálastinmávssuin, nuvttá rávvagirjjiid, vuoládusat borramušlasiin ja vejolašvuođa doaibmat eaktodáhtolažžan, álgit evttohassan stivrii ja Nuoraid jovkui. Jagi 2020 lahttomáksu lea 27 €/ jahki, eará seammá bearraša lahtut 17 € / olmmoš / jahki.  

Veardásašdoarjja

Eaktodáhtolaččat ordnet earálágan veardásašdeaivvademiid. Deaivvademiide sáhttet buohkat oassálastit, ja maid lagas olbmot leat bures boahtán mielde. Deaivvademiin sáhttet leat áššedovdiid logaldagat, veardásašságastallamat dahje eará friijahápmásaš doaimmat, mat dorjot buresbirgejumi.

Veardásaš doarjjaolbmot leat skuvlejuvvon eaktodáhtolaččat, geat háliidit doarjut veardásaččaid telefovnna dahje e-poastta bokte ja/dahje deaivat sin njunnálagaid. Sin oktavuođadieđuid gávnnat IBD-aviissas dahje sáhtát jearrat searvvi plánejeaddjis.

Neahtas veardásašdoarjaga sáhttá oažžut Facebookas, chattiin ja ságastallanforumis. Facebookas leat máŋggat joavkkut olbmuide sierra diagnosaiguin. Dat leat oaivvilduvvon dušše daidda, geat leat ieža buozus, ja giddejuvvon eará olbmuin. Spiehkastahkan lea vánhemiidda oaivvilduvvon joavku. Joavkkuid moderahtorin doibmet eaktodáhtolaččat. Lassedieđut suomagillii čujuhusas  www.ibd.fi/vertaistuki.

Lassin nuoraide (13-17-jahkásaččaide ja 18-30-jahkásaččaide) ordnet iežaset veardásašvahkuloahpaid.

Searvi ordne vuogáiduvvandoarjjakurssaid, mainna deattuhit veardásašdoarjaga. Kurssat leat oaivvilduvvon daidda, geainna lea Crohn dávda dahje colitis ulcerosa, ja maid daidda, geat leat čuohpaduvvon čoalledávdda dihte. Kurssat veahkehit olbmuid vuogáiduvvat eallimii IBD:ain ja fállet veardásašdoarjaga. www.ibd.fi/vertaistuki/sopeutumisvalmennuskurssit

IBD

Crohn dávda ja colitis ulcerosa, nappo vuolši gassačoalli, leat vuolši čoalledávddat, maid gohccodit dábálaččat oanehis namahusain IBD. Jagi 2019 loahpas Suomas ledje meastá 52 000 olbmo, geainna lea IBD diagnosa. Juohke jagi sullii 2000 suopmelačča ožžot diagnosa. Dábálaččat olbmot ožžot diagnosa 15-35-jahkásažžan. IBD lea kronalaš dávda, masa ii leat gávdnon buorideaddji dikšu.

Crohn dávda sáhttá vuhttot man beare biebmosuddadeami oasis. Dábálaččat dat vuhtto goit sáhppasa loahppageažis ja gassačoalis. Jos dávda lea gassačoalis, dan sáhttá leat váttis earuhit vuolši gassačoalis. Dalle dan gohccodit dárkilmeahttun čoallevuolšin. Earálágan diagnosa ii goit váikkut dikšui, muhto dikšu bissu seammalágánin. Colitis ulcerosa, nappo vuolši gassačoalli, vuhtto dábálaččat gassačoalis.

Dábálaččat IBD dávdamearkkat leat čoavjebákčasat, luhča, varraluhča, feber ja ruoidnan. Diagnosa dahket dábálaččat kolonoskopiijain ja váldimin iskkusbihtá. Dávdda dikšut dálkasiiguin, ja muhtumin maid čuohpadusaiguin.

Vuolši čoalledávddat eai njoamu earáide. Sivva daid dávddaide lea ain dovdameahttun. Olmmoš sáhttá buohccát man beare ahkásažžan, muhto dábálaččat diagnosa ožžot 15-35 jahkásažžan. Genain lea muhtinlágan váikkuhus buohccámii, ja maid muhtin áššit birrasis sáhttet váikkuhit. Crohn dávda vuhtto vehá eanet nissoniin go álbmáiolbmuin. Borgguheddjiin lea stuorát riska buohccát Crohn dávdii ja sis leat dávjá váddásut dávdamearkkat. Maid streassa sáhttá aktiveret dávdamearkkaid.

Eará čoalledávddat

Vaikko Crohn ja Colitis rs namma čujuha IBD:ai, searvvi fállá dieđu, doarjaga ja ovdduid gohcima maid olbmuide, geainna leat eará čoalledávddat go IBD. Eará čoalledávddat leat mikroskohpalaš čoallevuolššit, oanehis sáhppasa syndroma, muosehis čoallesyndroma (IBS), mielriegádan kloridaluhča, divertikulosa ja sáhppesivraluhča.

Muosehis čoallesyndroma (IBS) ii leat dávda, muhto doaibmahehttejupmi. Suopmelaččain dat lea ainjuo juohke logát olbmos. Dat vuhtto čoavjebákčasiin, bohtanemiin ja earálágan rievdadusain čoali doaimmain, muhto dutkamušain ii gávdno vihki orgánain. Muhtumiin vuhttot čidnondávda ja luhča vurrolagaid, muhtumiin vuhtto dušše juobbágoabbá dain. Syndromii ii leat buorideaddji dikšu, ja dikšu ulbmilin lea geahpedit dávdamearkkaid. Dávdamearkkaide sáhttá iskat FODMAP-diehta. Dainna, geainna lea muosehis čoali syndroma, sáhttet leat maid oađđinváttisvuođat ja deprešuvnna eanet go dábálaččat, ja streassa sáhttá vearidit dávdamearkkaid.

Mikroskohpalaš čoallevuolšši gávdnet dábálaččat 50-60-jahkásaččain, muhto dat vuhtto maid nuorabuinge. Dávdamearkan lea kronalaš čáhceluhča, mas ii leat varra, ja čoavjebákčasat. Kolonoskopiijas čoalli orru normála, muhto vuolši oidno mikroskohpas. Dávjá olbmuin, geainna lea mikroskohpalaš čoallevuolši, leat gávdnon maid eará autoimmunadávddat, dego lađasleasmi dahje psoriasis. Dihto borramušat, dego gáfe, alkohola ja mielkebuktagat, sáhttet vearidit luhča, nappo daid ii gánnet borrat nu olu.